Specifické vývojové poruchy učení je souhrnný název pro obtíže při osvojování čtení, psaní, pravopisu a matematických schopností. O specifickou poruchu jde tehdy, přetrvávají-li potíže dlouhodobě (déle než půl roku), i přes intenzivní každodenní cvičení a při správné vyučovací metodě a nesnížených rozumových schopnostech dítěte. Mohou být způsobeny genetickým dědictvím,úrazem,nejčastěji však lehkou mozkovou dysfunkcí. Poruchy se nejvíce projevují po vstupu do školy.
Dyslexie
je porucha čtení, která může postihovat rychlost čtení, techniku,
správnost a porozumění čtenému textu. Je to nejčastěji se vyskytující
dysfunkce a také nejzávažnější. Bývá spojena s dalšími poruchami tak
úzce, že se hovoří často o jediné poruše.Ve svých důsledcích postihuje
celou osobnost. Neschopnost naučit se číst, osvojovat si poznatky může
být příčinou neprospěchu ve všech předmětech, hlavně pak ve vyšších
ročnících.
S poruchou souvisejí různé citové problémy a poruchy. Potíže s učením se promítají do negativního vztahu ke škole, učiteli, spolužákům. Objevují se poruchy sebevědomí, snižuje se zájem o práci.
Dysgrafie
je porucha psaní. Postihuje písemný projev, který bývá hůře čitelný až
nečitelný v souvislosti s obtížemi v jemné motorice ruky.
Chyby, které žák dělá při psaní, jsou analogické těm, které dělá
dyslektik při čtení. Píše jiná písmena, chybuje v orientaci
"vpravo-vlevo", píše zrcadlově převrácená písmena, nebo zrcadlově
uspořádá pořadí písmen, vynechává písmena i slabiky, interpunkci.
Písmena deformuje, neumí napodobit jejich tvary, nepamatuje si je.
Psaní je výjimečně pomalé, dítě velmi unavuje. Při psaní je patrné
napětí, držení psacích potřeb je křečovité, toporné. Dítě není schopno
udržet rovný řádek. Písmo má někdy zcela zvláštní charakter - ne proto,
že by trpělo poruchou motoriky, ale proto, že si neví s tvary písmen
rady.
Psaní není automatizováno až do vyšších ročníků.
Dysortografie
je porucha pravopisu, jež je úzce spojena s dyslexií. Děti s touto
poruchou mohou zaměňovat krátké a dlouhé samohlásky, nerozlišují
sluchem tvrdé a měkké slabiky (dy-di, ty-ti, ny-ni), vynechávají nebo
přidávají písmena, zaměňují písmena či celé slabiky nebo jejich pořadí
ve slově, nedodržují správnou hranici slov a píší tak, jak slyší . Dítě
se obtížněji orientuje v gramatických jevech, které by však mělo ústně
ovládat. Příčinou je nedokonalé zrakové rozlišení tvarů, kterého se žák
dopouští při čtení. Zaměňuje velká a malá písmena, "i" a "y", "s" a
"z", vynechává interpunkci, slabiky, komolí slova, píše velká písmena
tam, kam nepatří.
Dyskalkulie
je porucha matematických schopností, projevující se alespoň při
průměrném intelektu. Je to obdoba dyslexie v oblasti matematiky. Dítě
se nemůže naučit počítat, i když po intelektové stránce učivu stačí.
Většinou dítě dosahuje ve všech ostatních předmětech podstatně lepších
výsledků než v matematice. Porucha se projevuje obtížemi v orientaci na
číselné ose, záměnami tvarově či zvukově podobných číslic, záměnami
pořadí číslic v čísle, sníženou schopností provádět základní
matematické operace (větší obtíže se
projevují při odčítání a dělení) a aplikovat je (děti hůře používají
násobení a dělení). Tyto obtíže mohou souviset se sníženou
schopností orientovat se na ploše a v prostoru (dítě
není schopno zapisovat ve sloupcích čísla přesně pod sebe, např. sčítá
jednotky s desítkami atd.).
Dyspinxie
je porucha kreslení. Výrazně se zde projevuje spojitost poruch. Dítě,
které není schopné naučit se psát, nemůže být ani dobrým kreslířem.
Postihuje jak složku vizuální (neschopnost napodobit předlohu), tak
motorickou (neobratnost). Držení kreslicích potřeb je křečovité a
neobratné, tahy jsou tvrdé a nejisté. Dítě nedovede graficky znázornit
svou představu, přenést trojrozměrnou představu na dvojrozměrný papír.
Kresba má nízkou, primitivní úroveň, odpovídající věkově mladším dětem.
Dyspraxie
je porucha motoriky.
Snížená schopnost vykonávat běžné tělesné úkony, tělesná cvičení,
manipulovat s předměty, sportovat.Obtíže v motorice jsou u lehkých
mozkových dysfunkcí typické, u dyspraxie jsou zvlášť výrazné.
Snížená obratnost se projevuje ve všech tělesných pohybech a v
manipulaci s předměty - příborem, tkaničkami, psacími potřebami,
zapínání oděvu. Dítě je schopno osvojit si a provádět dílčí pohyby, ale
nemůže je skloubit ve složitější harmonický celek. Vázne vytváření
automatizovaných pohybů. Největší problémy mají děti při psaní,
pracovním vyučování, výtvarné výchově, při laboratorních pracích.
Dysmúzie
je porucha hudebních schopností.
Může být porušen smysl pro rytmus, pro tóny, schopnost převést hudební
vjemy do emocí, schopnost hudbu reprodukovat.
Porucha se vyskytuje velmi často izolovaně, bez přítomnosti jiných poruch. Dá se celkem snadno rozpoznat.