Kateřina Nedbalová

Z mého života

Následující text nenajdete v žádné knížce. Je totiž z mého života.

Znáte určitě všichni takové to pohádkové za horama, za dolama, za řekama žil byl a bla, bla, bla. V mém vyprávění je to asi takto:

Za  jednou elektrárnou, za jednou řekou a nějakými lesy je můj domov. Tedy ne tak docela můj. Žiju zde se svou mamkou, kterou má skoro každý, se svým tátou, toho má také skoro každý, a se svou o dost mladší sestrou Květou, kterou má také každý druhý…. No jo, sestru má sice každý druhý, ale ne takovou jako mám já. Přesto ji mám moc ráda. No alespoň někdy. Pokud mě zrovna nekouše, neskáče z gauče a podobně. Také si občas usmyslí, že osedlá naše králíky a kočkám, kterých máme asi 8, také nedá pokoj. Zkrátka moje sestřička Květuška je pěkné číslo.

Ještě jsem zapomněla zmínit naše zvířata. Máme asi 8 koček, 5 koťat jednoho psa Howarda Akilu, který ty kočky nemá noc rád. Ale musím říct, že všechna zvířata, která máme ( a to jsem ještě nejmenovala králíky a slepice), mám velice ráda. Naštěstí se o celou tu zvířecí bandu nemusím moc starat, jelikož to má na starost hlavně táta.

Mně a mamce opravdu stačí ta rok a půl stará sestra Květulka. Hned jak přijdu ze školy, mám službu, takže ji hlídám. Mamka se jde alespoň trochu prospat, jelikož měla celou noc noční (snažila se uspat Květu). Chvíli si se sestrou hrajeme a pak mě vystřídá babička.

Konečně můžu také dělat to, co mě baví, nebo se třeba učím. Koukám na televizi a hlavně sleduji, kolik je hodin, jelikož mě večer čeká koupání s Květou. Umytá a najedená Kitinka jde spát a já ji za chvíli budu také docela ráda následovat.